Naše těla
Snad nejčastějším tématem žen je kritika jejich těl. Výčitky za to, co snědly, neustálé přemýšlení nad svou váhou. Stud za to, jak vypadají.
Často se k jejich kritice přidávají i jejich partneři.
Dnes je svátek svatého Valentýna – Svátek zamilovaných.
Co to vlastně znamená? Je to svátek těch, co se milují. Dávají si dárky, chodí na romantické večeře. Ukazují si vzájemně, co pro sebe znamenají. Je to krásný svátek, protože láska je krásná.
Svatý Valentin byl podle legendy římský biskup, který přes zákaz římského císaře tajně oddával milující se páry. Za to zemřel mučednickou smrtí. Dával prý při obřadu ženám květiny ze své zahrádky – možná odtud pramení zvyk obdarovávat ženy květinami.
Láska je jeden z nejkrásnějších citů.
Ale znamená to jen lásku jeden k druhému? Většinou opačnému pohlaví?
Láska je všudypřítomná. Můžeme milovat kohokoliv, cokoliv, kolik lidí chceme. Není omezená, není svazující. Nejde jen o romantiku nebo fyzickou přitažlivost – láska je čistý cit.
Pro lidi, kteří se cítí osamoceně, je obtížné dívat se na zamilované. Obzvlášť v tento den. Vidět několik dní nepřetržitě připomínku tohoto svátku lásky.
Je to však nutné, cítit se smutně a osamoceně?
To, že nejsme v páru neznamená, být osamělí.
Láska k sobě samému.
My jsme nejdůležitější bytosti ve svém životě. Ne děti, ne partner, ne mazlíček. Ale my sami. Podívejme se do zrcadla na svou dokonalou tvář, tělo a řekněme si, jak moc se milujeme. Kdo jiný by nám to měl říct než ten, kdo se dívá z odrazu. My jsme láska.
Když milujeme sami sebe, nejsme nikdy osamoceni. Kupme si květiny, proč ne? Jsou pro nás – jsou naše.
Milujme se. Vždyť si to zasloužíme. ❤️