Naše těla

Jak vnímáme naše těla?

Jsou pro nás radost?

 Milujeme je, hýčkáme a jsme vděční, že je máme?

Nebo je naopak kritizujeme, mluvíme o nich s despektem a srážíme sami sebe?

 

Ideální těla

Nedávno jsem narazila na černobílý dokument o gymnastkách. Překvapila mě jejich těla. Nebyla “dokonalá” podle dnešních měřítek. Měly ženské tvary, nebyly Twiggy. A přesto byly nádherné.

Co to vlastně znamená mít dokonalé tělo? Jak vypadá ten nedosažitelný ideál, za kterým se tolik žen nesmyslně žene?

Kdo nám vlastně namluvil, jak bychom měli vypadat?

 

Kritika

Snad nejčastějším tématem žen je kritika jejich těl. Výčitky za to, co snědly, neustálé přemýšlení nad svou váhou. Stud za to, jak vypadají.

Často se k jejich kritice přidávají i jejich partneři.

Proč? Odkud se vzala tato absurdita?

Ve svém okolí znám pouze jednu ženu, která je spokojena se svým tělem a miluje ho. Je to krásná výjimka – má úžasná moudrá kamarádka.

 

Dar

Jak bychom měli vnímat tělo?

Tělo je dar. Je krásné přesně tak, jak je.

Je samozřejmě důležité o něho pečovat – jíst lehce, hýbat se, projevovat mu lásku. Ono nám ji vrací tím, že se cítíme zdravější a máme více energie. Je nám celkově lépe.

Nebudu lhát, i já poslední dobou přibrala několik kil a učím se milovat své nové tvary. Mám úžasného partnera, který mi projevuje lásku. Učí mě mít se ráda i s kily, na která nejsem zvyklá.

Láska není o číslech na váze. Láska ke svému tělu a k druhým je o přijetí a úctě.

 

Vlastní názor

Proč následujeme slepě trend o dokonalých tělech?

Dává to smysl trápit se a stydět za to, jak vypadáme, protože někdo někde řekl, že jsou nějaké dokonalé míry?

Copak nemáme vlastní názor?

 

Je to naše tělo a zdravé tělo je milované tělo.

Co kdybychom tyhle nesmysly hodily za hlavu?

Věřím, že nám bude lépe.

Místo schovávání se v létě v ručníku jako ve stanu si můžeme svobodně užívat slunce, plavky a naše milovaná krásná těla. 😊